Kodér na kolejích (zkušenosti s Ruby on Rails)
Je možné vyvíjet weby s redakčním systémem na míru aniž byste byli skutečným programátorem? Atmosféra kolem Ruby on Rails dává naději i lidem, kteří by si dříve nebo s jinou technologií netroufli. Podívejte se jak dopadl někdo, kdo rozumí HTML a CSS, ale programování je pro něj horká kaše.
Železničářské Ministerstvo propagandy v časech recese šetří a tak nezbyly dotace na další nadšenecký článek o Rails. Radosti se místy nelze ubránit i tak, nicméně čekejte i chvíle dojemného zklamání. Článek je určen všem, kteří si myslí, že programovat weby nedokáží, ale povědomí o technologiích mají. Skuteční programátoři, ušetřete si nervy a běžte jinam.
Ostatně, mé startovací znalosti nebyly úplně mimo mísu. S Ruby on Rails (RoR) kódem přicházím pasivně do styku už přes dva roky, znalosti HTML a CSS mě živí až trapně dlouho. Věděl jsem co je to MVC, dokážu použít if a (Rubysté, ruku na klobouk) také unless. Tyhle znalosti nejsou ale tak podstatné, rozhoduje angličtina a schopnost správně se zeptat Googlu. Komunita kolem Rails je nadšená, sdílná a umí učit.
Ačkoliv o prospěšnosti RoR pro webdesign dlouhodobě nepochybuji, dost jsem nevěřil své šanci vyrobit web sám a hlavně o čase, ve kterém jsem schopen se to naučit.
Podívejte se, jak jsem postupoval a jaké problémy přitom řešil.
